Nadační fond Klausových

NOVINKY

Zakončení řidičského kurzu

1.9.2010

Všem našim čtenářům zasílám aktuální informace ze zakončení řidičského kurzu, který nadační fond již šestým rokem pořádal v krásném prostředí lipenského jezera. Ve spolupráci s ÚAMK, a.s. a skvělými lektory...


IV. ročník projektu Senioři komunikují byl zahájen

1.9.2010

17. května 2010 byl v Čejkovicích za přítomnosti paní Livie Klausové zahájen IV. ročník nadačního projektu Senioři komunikují. Kurzy letošního ročníku probíhají na 100 místech po celé České republice a...


Paní Livia Klausova a zástupci nadačního fondu na návštěvě v dětských domovech

24.5.2010

Dne 17. května 2010 se paní Livia Klausová v doprovodu zástupců nadačního fondu rozjela na setkání s dětmi, účastníky nadačního projektu Startovné do života, do vybraných dětských domovů. S první dámou...


Eliška Štíchová - Bournemouth - Maxima

Hodnocení jazykového kurzu v Bournemouthu, VB (14.-28.6.2008)

Eliška Štíchová

Dříve než začnu s hodnocením kurzu, chtěla bych Nadaci a Vám všem, kteří jste se nějakým způsobem zasloužili o fungování programu Jazykové kurzy, moc a moc poděkovat za možnost, kterou jste mi poskytli. Diky Vám a Vaši ochotě jsem mohla absolvovat tento skvělý kurz, který bych si ještě stokrát zopakovala, kdyby to bylo možné.

...

V sobotu 14.6. nastal ten dlouho očekávaný den mého odjezdu do Anglie. Již den předem jsem jela vlakem do Prahy, protoze ze Vsetína je to na Ruzyni dlouhá cesta. Upřímně jsem měla z odletu trochu obavy, ale vše proběhlo perfektně. Na letišti už mě čekal Jirka, který absolvoval stejný kurz jako já, a cestu jsme spolu úspěšně zvládli bez jakýchkoliv komplikací. Samotný let byl pro mě jedinečný zážitek, letěla jsem poprvé. V Londyně jsme potkali další účastníky kurzu - Anetu a Frantu.

Po příjezdu do Bournemouthu jsme se každý vydali hledat svou hostitelskou rodinu. Já jsem to bohužel měla ze všech nejdál, což byla trochu nevýhoda, protože jsem to měla všude daleko a tím pádem mě to stálo víc peněz. To je asi jediné negativum, které jsem schopna na kurzu najít.

Má hostmother Pauline byla fajn. Myslím, že jsme si padly do oka, a soužití s ní bylo príjemné. V domě jsme bydlely spolu s dvěma kočkami. Pauline byla navíc i úžasná kuchařka! O anglické kuchyni jsem slyšela, že není zrovna nejlepši, ale mě nadchla. Pauline vetšinou kupovala polotovary nebo saláty, protože dlouho pracovala a vařeni by zabralo strašně moc času. S rodinou jsem byla maximálně spokojená, nikdy mi zde nic nechybělo a vždy jsem se mohla poradit a spolehnout, když nastal nějaký problém.

...

Co se týče školy, byla jsem překvapena pozitivním prostředím, které mě pohltilo hned první den po příchodu do školy. Mezi studenty a učiteli je to v Anglii úplně jinak než v ČR, nepanuje tu žádná nevraživost nebo povýšenost učitelů. Právě naopak. Všichni se k sobě chovají velmi přátelsky. I já jsem se zpřátelila s některými učiteli a se spoustou studentů z ruzných koutů světa. Nejhorším dnem pro mě byly a jsou pátky, protože se pokaždé musím loučit s mnoha přáteli, které jsem zde našla.

Kurz samotný mi velmi pomohl. Od začátku jsem měla dobrý pocit z mé znalosti AJ, rozuměla jsem dobře a zvládala jsem i mluvit, což je velká zásluha mého gymnázia a především učitelů v ČR. Po testech jsem byla zařazena do skupiny upper intermediate. Kurz mi vsak znatelně pomohl zlepšit úroveň mé AJ po všech stránkách, o čemž svědčí i závěrečné hodnocení B2. Vyuka mě moc bavila, popravdě bych klidně brala i dvou nebo tříměsíční kurz, ze školy se mi vůbec nechtělo odejít.

Školní jídelna byla fajn. Ne vždy bylo jídlo dle mého gusta, ale oblíbila jsem si čínskou polévku za ₤1.50, což je na anglické poměry nepřekonatelná cena. Několikrát jsem byla jíst i mimo školu na ulici Charminster, kde byl velký výběr z jídel, ale i znatelně vyšší cena.

Také byla možnost účastnit se různých sociálních programů pořádaných školou nebo chodit na internet do studijního centra, já jsem využívala oboje. Byla jsem na výletě v Bath a Londyně, z nichž hlavně Londýn byl skvělý zážitek. Vzhledem k tomu, že jsem asolvovala intenzivní kurz, mi škola koncila v 16:30 – později než naprosté většině studentů, a tak jsem se ostatních programů příliš neúčastnila. Volný čas jsem trávila převážně s mými přáteli – studenty z Franice, Německa atd. či s Angličany. Chodívali jsme na pláž k moři, které jsem si zamilovala, nikdy dříve jsem u moře nebyla, takže jsem zde trávila opravdu hodně času. Taky jsme chodili na různé diskotéky.

Ještě jednou všem děkuji za skvělé zážitky na celý život.

S pozdravem Eliška Štíchová

Fotografie od Elišky Štíchové