Alžběta Žáková

Jazykový kurz v Brightonu 1.-14.6.2008

Na svůj čtrnáctidenní pobyt v anglickém Brightonu jsem se vydala v neděli 1.6.2008. Těšila jsem se, ale zároveň jsem byla zvědavá a trochu jsem se bála, jak to bude v té Anglii vypadat, jestli se v pohodě domluvím a tak.

Letěla jsem z Ruzyně na londýnské Heathrow, což proběhlo naprosto v klidu a bez problémů, letušky byly moc milé, cestu jsem si užila a v Londýně jsem dokonce i v pořádku našla svůj batoh. Bez problémů jsem se přesunula na centrální autobusové nádraží a po dvou hodinách čekání a dalších dvou hodinách jízdy jsem se ocitla uprostřed čtyřistatisícového Brightonu, přímořského města v jihoanglickém hrabství Sussex. A začalo moje čtrnáctidenní dobrodružství a zároveň jedna z mých nejzajímavějších životních zkušeností.

Bydlela jsem v klidné čtvrti u paní Pamely Moreton, v malém útulném viktoriánském domečku. S ubytováním jsem byla moc spokojená, měla jsem moc pěkný pokoj a paní Pamela byla milá, povídala si se mnou a moc dobře vařila, trochu alternativně, ale zrovna se mi strefila do noty, takže mi po celou dobu mého pobytu jídlo moc chutnalo.

Druhý den jsem vyrazila do European Centre Brighton, kam jsem měla po následující dva týdny chodit na hodiny angličtiny. Ve škole jsem se zapsala, psali jsme úvodní test a měli rozhovor s jedním z učitelů. Byla jsem zařazena do třídy Intermediate a hned jsme měli první hodinu.

Angličtinu jsem se učila čtyři hodiny denně, byly to dvě dvouhodinovky rozdělené přestávkou. První týden jsme měli výuku dopoledne a druhý týden odpoledne, protože v létě škola přechází na takovýto ‘dvousměnný‘ provoz. Měli jsme dva učitele, Jonathana, který byl náš hlavní učitel a měl nás 70% celého kurzu, a Joea, kterého druhý týden nahradil Ian a se kterým jsme spíš mluvili a procvičovali to, co už jsme se naučili. Myslím, že struktura kurzu byla dobrá a že učitelé se opravdu snažili nás rozmluvit a naučit něco nového. Za čtrnáct dní toho opravdu moc stihnout nejde, a tak myslím, že hlavní přínos pro mě spočíval v tom, že jsem se dostala do anglicky mluvícího prostředí, rozmluvila jsem se, začala jsem používat to, co už jsem sice znala, ale nepoužívala, a naučila se hovorové anglické obraty, které se často používají.

Ve škole jsme měli cafeterii, kde jsme si mohli koupit o přestávce něco k pití a nebo i oběd, jako třeba sendviče, bagety, saláty atd. Já osobně jsem tam o přestávkách chodila na něco k pití, ale na obědy jsem cafeterii moc nevyužívala, spíš jsem si došla někam jinam nebo si jen tak koupila něco v obchodě.

Co se týče podpory ze strany nadačního fondu, byla jsem velmi spokojená. Všechno proběhlo bez problémů, včetně komunikace se společností Jazyky v zahraničí s.r.o., která zajišťovala můj pobyt. Kapesné mi přišlo přiměřené, všechno co jsem potřebovala jsem si mohla koupit, o víkendu jsem se i vydala do Londýna a ani jinak jsem nijak nestrádala.

A závěrem? Pobyt v Brightonu se mi moc líbil, poznala jsem další zemi a zase jsem pokročila dál se svou angličtinou, zamilovala jsem si dvoupatrové městské autobusy a lidi, kteří po každé cestě poděkují řidiči, poznala jsem spoustu lidí z celého světa a krásné anglické pobřeží. Chtěla bych moc poděkovat nadačnímu fondu za příležitost prožít takovou skvělou zkušenost a popřát vám hodně dalších úspěšných projektů. Ještě jednou moc děkuji.

Alžběta Žáková